Jak založit sociální podnik

Při zakládání sociálního podniku je nejprve třeba rozhodnout, jakou zvolit právní formu. Mezi nejčastější právní formy sociálních podniků v ČR patří:

• Společnost s ručením omezeným (nejčastější právní forma u sociálních podniků v ČR)
• Akciová společnost (vysoký základní kapitál, méně časté)
• OSVČ (OSVČ může mít i zaměstnance)
• Družstvo (minimální počet členů je 3)
• Sociální družstvo (obdoba družstva, novinka od roku 2014)
• Obecně prospěšná společnost (od 2014 již nemůžou vznikat, činnost již založených ale může pokračovat)
• Ústav (novinka od roku 2014)
• Církve a náboženské společnosti (mohou podnikat jen v rámci vedlejší činnosti)
• Spolek (mohou podnikat jen v rámci vedlejší činnosti)

Podpora zaměstnávání OZP ze zákona o zaměstnanosti
Sociální podniky mohou získat finanční prostředky, které na podporu zaměstnanosti znevýhodněných osob poskytuje Úřad práce České republiky. V případě, že zaměstnavatel zaměstnává z více jak poloviny svých zaměstnanců, zdravotně postižené osoby a splní stanovené podmínky, má dokonce na takovouto finanční podporu právní nárok vyplývající ze zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti. Finanční podpora je poskytována jak na částečnou úhradu mzdových nákladů zaměstnavatele, tak rovněž po splnění předepsaných podmínek i na paušální úhradu provozních nákladů. Smyslem této podpory je eliminovat znevýhodnění zaměstnavatele na trhu v důsledku zaměstnávání osob se sníženou pracovní schopností, a přispět tak k motivaci zaměstnavatele takovéto osoby zaměstnat.

Sociální podniky mohou rovněž využít i nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V případě, že se sociální podnik rozhodne zaměstnat osobu, která je evidována jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce České republiky a spadá do podporovaných skupin, může požádat o poskytnutí finančního příspěvku, a to buď na zřízení pracovního místa, anebo na jeho vyhrazení. V případě, že je místo nově zřizováno, může zaměstnavatel – sociální podnik obdržet finanční prostředky na nákup vybavení souvisejícího s novým pracovním místem, v případě, že je místo vyhrazováno, může ÚP ČR poskytnout příspěvek na refundaci mzdových nákladů, a to až za dobu 12, resp. 24 měsíců.

Sociální podniky však samozřejmě mohou využít i jiných nástrojů, zejména příspěvků na vzdělávání či rekvalifikaci zaměstnanců či příspěvků na zapracování přijímaných uchazečů o zaměstnání. V případě zaměstnávání osob se zdravotním postižením je dále možné využít daňových úlev, které jsou zaměstnavatelům při zaměstnávání OZP poskytovány.

Kromě příspěvků Úřadu práce mohou sociální podniky a zaměstnavatelé OZP využít dalších zdrojů financování (dotace z fondů EU, finanční nástroje bank a jiných subjektů, dotační programy krajů a místních akčních skupin, programy pro start-upy, apod.).

Více o možnostech financování sociálního podnikání zde.