O sociálním podnikání

Sociální podnikání lze definovat jako podnikatelské aktivity, jejichž cílem není pouze dosahování ekonomického zisku, ale usilují také o přispění k sociálnímu, environmentálnímu a místnímu prospěchu. Nezáleží na jeho právní formě, ale zdali formuluje veřejně prospěšný cíl ve svých zakládacích dokumentech.

V rámci činností sociálního podnikání dochází k vytváření pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním.

Hospodářský zisk sociálního podniku je prioritně znovu investován do podnikání. Maximalizace zisku je pro sociální podnik stejně důležitá jako dosahování stanoveného veřejně prospěšného cíle. Sociální podnikání představuje přínos i pro státní správu. Díky tomuto konceptu dochází k úspoře veřejných financí, protože zaměstnanci vytvářejí hodnoty, platí daně a nepobírají dávky v nezaměstnanosti.

Jeden subjekt může být zároveň sociálním podnikem i poskytovatelem náhradního plnění. Neplatí však, že každý podnik, který poskytuje náhradní plnění, je zároveň sociálním podnikem. Aby podnik mohl být označen přívlastkem sociální, musí při svých podnikatelských aktivitách usilovat o naplnění tří základních principů:

• Sociální prospěch: Podnik provozuje aktivity prospívající společnosti či specifické skupině (znevýhodněných) lidí například prostřednictvím jejich zaměstnávání. Všichni jeho zaměstnanci se účastní rozhodovacích procesů podniku. Pokud se sociální podnik profiluje jako integrační sociální podnik, zaměřuje se na zaměstnávání a sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce a během svých podnikatelských aktivit klade důraz na rozvoj pracovních kompetencí znevýhodněných zaměstnanců.
• Ekonomický prospěch: Zisk je přednostně používán pro rozvoj podniku a/nebo pro naplnění veřejně prospěšných cílů. Řízení podniku probíhá nezávisle na externích zakladatelích nebo zřizovatelích. Podnik by měl mít aspoň minimální podíl tržeb z prodeje výrobků a služeb na celkových výnosech a měl by být schopen zvládat ekonomická rizika.
• Environmentální a místní prospěch: Podnik přednostně uspokojuje potřeby místní komunity a místní poptávky a přednostně využívá místní zdroje. Samozřejmostí pro sociální podnik je zohledňování environmentálních aspektů výroby i spotřeby a spolupráce s místními aktéry. Pokud se jedná o environmentální sociální podnik, je třeba, aby tento subjekt měl stanoven společensky prospěšný cíl, kterým je kromě zaměstnávání znevýhodněných osob také řešení konkrétního environmentálního problému.